Dvořák L., 2002: Nebezpečí pro zahrádky – plzák španělský. - Šumava, 2/2002: 24–25.

Nebezpečí pro zahrádky – plzák španělský

Každý, kdo se jen trochu stará o stav své zahrádky, si brzy všimne spousty nezvaných hostů, kteří si chtějí obohatit jídelníček na jeho účet. Patří mezi ně i několik druhů plžů, kteří ovšem velkou škodu nikdy nenadělali. Jedná se ve většině případů o malé druhy bez ulity: slimáček síťkovaný a slimáček polní, světle až narůžověle zbarvení, někdy s tmavou kresbou; plzák žlutopruhý, špinavě žlutohnědý s tmavým a žlutým proužkem nad chodidlem a plzák zahradní, tmavě šedočerný s černým pruhem a oranžovým chodidlem. Všechno jsou to malí plži, většinou 2–4 cm dlouzí, kteří se objevují především na zelí nebo salátě a mnoho toho nezkonzumují. Trochu více starostí může místy přidělat hlemýžď zahradní, který má díky své velikosti (ulita až 5 cm) větší spotřebu potravy.

Plzák španělský (Arion lusitanicus) je velký nahý plž, lezoucí může dosáhnout až 14 cm délky. Ve zbarvení je značně variabilní, dosti připomíná našeho původního plzáka lesního (Arion rufus). Ten je většinou oranžový nebo hnědý až černý, zatímco plzák španělský je vždy jakoby špinavě zbarvený: olivově šedozelený, nebo v různých odstínech hnědavé a rezavé, nikdy není černý. Nejvíce se liší mladí jedinci: u plzáka lesního jsou světle růžoví, zatímco u plzáka španělského jsou pestře pruhovaní. Toto pruhování na bocích vydrží často až do dospělosti – tak se dají i dospělci dobře odlišit.

Původní areál plzáka španělského zahrnoval Pyrenejský poloostrov, tzn. Španělsko a Portugalsko, odkud se v 60. letech 20. století rozšířil do některých západoevropských měst. V 80. a 90. letech se začal šířit déle směrem na východ a severovýchod, pravděpodobně se tak dělo nejčastěji se zeleninou, čemuž nasvědčuje také hojný výskyt především v zahrádkářských koloniích. V blízkosti lidských obydlí se stává díky přemnožování častým škůdcem, řidčeji proniká i do přírodě blízkých biotopů.

V České republice se plzák španělský objevil poprvé na počátku 90. let 20. století v Praze, Plzni a v Hradci Králové. Od té doby se spontánně šíří po celém území České republiky a jeho nalezišť stále přibývá. Ze Šumavy a Pošumaví je v současné době známo již několik lokalit; ve většině případů se jedná o výskyt tohoto druhu na zahrádkách nebo v okolí vesnic a měst. Poměrně často je také nalézán v příkopech podél komunikací. Pouze jedinkrát byl na Šumavě nalezen ve volné přírodě, a to v suťovém lese v nivě potoka na pravém břehu Lipenské nádrže. V intravilánech obcí ve vyšších polohách Šumavy se většinou neobjevuje, jediným místem, kde byl zatím zjištěn, jsou České Žleby. Zřejmě je pouze jen otázkou času, kdy se objeví ve většině šumavských obcí. (Zájemce o detailnější poznámky o plzáku španělském odkazuji na práci Dvořáka a Hlaváče v šestém čísle Silva Gabreta, vědeckého sborníku o Šumavě.)

Na zahrádkách škodí plzák španělský především žírem na košťálovinách, za jednu noc dokáže populace tohoto druhu zlikvidovat např. celou úrodu květáku nebo salátu. Z rostlinek zůstanou většinou jen žalostná torza a to, co plzáci nezkonzumují, zůstane olepeno jejich všudypřítomným slizem, takže je zelenina stejně k nepotřebě. Po nechvalně známé invazi mandelinky bramborové se na území České republiky, a tím tedy i Šumavy, objevil nebezpečný škůdce. Tím, že škodí často na malých soukromých zahrádkách, není použitelná celoplošná likvidace tohoto plzáka a proto nezbývá, než ho likvidovat individuálně a ručně. Nejlepší metodou je položit nějaké ohnilejší prkno do cesty na zahrádce (pod něj se může dát pár listů salátu) a ráno otočit a nalezené plzáky sesbírat a zničit. Dobře se dají sbírat též po dešti. Jakékoliv otálení s likvidací může znamenat konec úrody a vzhledem k tomu, že se jedná o zavlečený a nepůvodní druh, nejsou na místě ani rádoby ochranářské námitky.

Kdo si je podle popisu jistý, že má na zahrádce právě plzáka španělského, může na níže uvedenou adresu poslat údaje o místě, prostředí, datumu pozorování a odhadu prvního nálezu (např. Vacov, zahrádka v západní části obce, 16. 9. 2001, výskyt cca od roku 1999). Všechna pozorování budou evidována a možná v budoucnosti pomohou k vyřešení problému, který plzák španělský představuje. Adresa: Libor Dvořák, Správa NP Šumava, Sušická 399, 341 92 Kašperské Hory.

Libor Dvořák

Popisky k obrázkům:

Dospělí jedinci plzáka španělského jsou většinou špinavě hnědooranžově zbarvení. Černá v Pošumaví, 15. 9. 2001, foto: K. Trojanová.

Mláďata plzáka španělského jsou pestře pruhovaná. Řetenice, 30. 1. 2002, foto: M. Rudlová.

Mapka ilustrující dosavadní známé rozšíření plzáka španělského v CHKO Šumava a nejbližším okolí.